S kapelou Kabát o tom, čím lákají fanoušky a zda se jim nestýská po malých klubech. Páteční koncert na letišti u otrokovického Moravanu, který kapela uspořádala v rámci letošního turné Corrida, vidělo patnáct tisíc lidí. Kapela Kabát v pátek večer hrála na letišti Moravan Aviation v Otrokovicích, kde ukončila své letošní turné Corrida.

S kapelou Kabát o tom, čím lákají fanoušky a zda se jim nestýská po malých klubech. Páteční koncert na letišti u otrokovického Moravanu, který kapela uspořádala v rámci letošního turné Corrida, vidělo patnáct tisíc lidí. Kapela Kabát v pátek večer hrála na letišti Moravan Aviation v Otrokovicích, kde ukončila své letošní turné Corrida. To v návštěvnosti překonalo i veleúspěšnou šňůru Dole v dole, kterou skupina podnikla před třemi lety.

Překvapila vás tak velká návštěvnost?

Josef Vojtek: Návštěvnost je výborná, jsme nadšení. Vyvedlo se nám počasí, pršelo jen na prvním koncertě. To je úplně jiná situace než při posledním turné. To nám propršelo snad devět koncertů.

Milan Špalek: Přišlo o třetinu více lidí než na Dole v dole.

Čím dokážete fanoušky přitáhnout?

Tomáš Krulich: Při posledním turné přišlo tolik lidí, že jsme skutečně zírali. Odcházeli spokojení, řekli si, že za ty peníze to stálo, takže příště přijdou zas. Navíc o tom řeknou známým a nabalují se další návštěvníci.

Není už váš koncert příliš monstrózní? Je nutná šestnáctimetrová scéna?

Milan Špalek: Přijde velký dav lidí. Nemůžeme hrát na valníku, to už by nás nebylo vůbec vidět.

Josef Vojtek: Naše koncerty jsou stále o pohodě. Lidé tady stráví čas už od odpoledne, kdy se otevře areál. Zajdou na buřta, dají pivo, pokecají s kamarády. A večer si poslechnou koncert. Je to celodenní show.

Scéna je stále propracovanější. Dá se vymyslet ještě něco dalšího?

Josef Vojtek: Fantazii se meze nekladou. Narážíme pouze na technické a finanční limity. Chtěli jsme zkusit třeba kruhové pódium, ale nejsou pro to připraveny stadiony. Potřebovali bychom ochozy, aby mohl být pořádný kotel. Jenže buď tomu nejsou stadiony přizpůsobeny, nebo nás tam nepustí, že tam je zavlažovací zařízení a podobně.

Kluby už vás nelákají?

Josef Vojtek: Přemýšleli jsme o tom, jenže jsme ještě nevymysleli systém distribuce lístků. Nechceme, aby se s tím kšeftovalo, aby se vstupenky prodávaly za tisíc korun.

Milan Špalek: Také hrozí nebezpečí, že si lístky rozeberou známí pořadatele a na fanoušky se nedostane. Ale skutečně bychom rádi na klubové turné vyrazili. Mluvili jsme o roce 2009. Uvažujeme o tom, že bychom lístky prodávali přes internet.

Vyrážíte ještě také na festivaly?

Josef Vojtek: Nějaké odehrajeme, to je jasné. Ale když máme své turné, je toho málo, protože kapela se posluchačům představí na své šňůře, tak proč ještě festivaly. To by se kapela ujezdila a také dost proflákla.

Dá se srovnat hraní na vlastním turné a na festivale?

Josef Vojtek: Nedá se to vůbec srovnat. To je jako cesta letadlem a lodí. Každé má své kouzlo, ale každé je úplně jiné. Turné je naše a o nás.

Tomáš Krulich: Na festivalech je zase dobré, že se potkáme s kamarády z jiných kapel.

Jak dlouho připravujete turné?

Josef Vojtek: To je obrovská práce, tak rok. Musí se vymyslet pódium. Když jsme vydali Corridu, chtěli jsme, aby i ta scéna ladila s názvem. Pak se na tom musí vyzkoušet aparatura. Připravujeme promo materiály, jako třeba trička. Skutečně to není jenom o tom hraní, akorát ten zbytek práce není vidět.

Bude z tohoto turné také DVD?

Josef Vojtek: Pokud vše klapne, tak ano. Natáčeli jsme pražský koncert.

Podle jakého klíče vybíráte předkapely?

Tomáš Krulich: To vůbec není jednoduché. Musíme vybrat někoho, kdo by k nám seděl. Ochota skupin dělat předkapely je ale velmi mizerná.

Josef Vojtek: Musí to být někdo, kdo zvládne hrát před tolika lidmi, kdo je zaujme. Je to náročné i psychicky. Často se stane, že fanoušci už skandují naše jméno, tak to pro předkapelu není jednoduché.

Vy jste někdy dělali předkapelu?

Milan Špalek: Jednou jsme vyrazili s kapelou Masters Hammer. V půli šňůry je ale lidé vypískali, tak jsme to tehdy dojeli za ně.

Byli byste ještě ochotní dnes někomu předskakovat?

Josef Vojtek: Tak třeba teď jedeme na Slovensko. Má přijet i Status Quo. Tak to je úplně jasné, že budeme hrát před nimi. Hráli jsme ale také na festivalech se Slade nebo Uriah Heep. To byl obrovský zážitek. Obdivoval jsem je jako malý a teď s nimi snídám! Byli to pohodoví chlapíci.

Milan Špalek: Kdyby přijel Motörhead, tak těm bych dělal klidně i bedňáka!

Přijedou teď na Masters of Rock do Vizovic.

Milan Špalek: Ano, vím to. Chystám se, že přijedu.

Bez jaké písně se neobejde žádný koncert?

Josef Vojtek: Moderní děvče a Žízeň. To je snad stěžejní písnička celého turné. Nemusím nic říct, jen vypláznu jazyk a fanoušci už skandují: Žízeň, Žízeň. Ta nás bude provázet snad až do hrobu.

Jaké písně vám nejvíce vyhovují?

Josef Vojtek: Já mám nejradši písničky na pohodu, klasický hard rock. Jako je například Pohoda nebo Buldozerem.

Jak často musíte zodpovídat dotazy týkající se Helsinek?

Josef Vojtek: Bylo to horší, už se na to docela zapomíná. Nemá smysl se k tomu vracet. Podívali jsme se, jak vypadá západní produkce. Je pravda, že všichni byli profesionálové každým coulem. Až na zvukaře, který nebyl zvyklý zvučit rockovou muziku.

Autor: Martina Malá, MF Dnes; 2.7.2007