Jen blázen se mohl domnívat, že Kabát vydají do letošních Vánoc nové album. Ovšem jen pošetilec by nesázel na to, že z letošního turné po totbalových stadionech nevznikne nějaká obrazová nahrávka. A ta je právě zde a dokonce ve dvojdiskové formě a ve dvojím provedení.

Jen blázen se mohl domnívat, že Kabát vydají do letošních Vánoc nové album. Ovšem jen pošetilec by nesázel na to, že z letošního turné po totbalových stadionech nevznikne nějaká obrazová nahrávka. A ta je právě zde a dokonce ve dvojdiskové formě a ve dvojím provedení. Prostřednictvím první půlky se nejdříve vrátíme do minulého roku. Podzimní turné k tehdy snad až příliš čerstvě vydané desce Dole v dole probíhalo v těch největších krytých halách a na některých místech i dvakrát po sobě. A jestliže jsme si tehdy mysleli, že Kabáti jsou nejdál a všechno tady zvalchovali, tak jsme se mýlili. Správnou odpověd nám dalo až letošní turné...

Nicméně tehdy vyšla deska s menším spožděním a jelikož ji posluchači neměli tolik zarytou pod kůží, došlo z ní jen na geniální otvírák Dole v dole. Zbytek zde zachyceného koncertu sází především na největší hity z minulosti. Je mi záhadou, proč je koncert tak sestříhán a zkrácen. Že by se něco zvukově, či instrumentálně nepovedlo nebo se s písněmi šetří na nějaký další projekt či prostě kapela nechtěla, aby se opakovalo více stejných skladeb? Každopádně po několika písních ze začátku následuje skok do druhé poloviny vystoupení. V níž stačí, aby Vojtek, z něhož se posléze vyklube nesmrtelný Elvis, jen naznačil a zpívat dál už nemusí, vše za něj dokončí proporcené, ale nadmíru spokojené publikum. Součástí disku je dokument o letošním turné - z každého města. A ten nemá chybu. Fanoušek, který až tolik nevidí za zákulisí, se během čtyřiceti minut dozví prakticky vše, co potřebuje: jak probíhá obří koncert pod širým nebem, jak tráví volný čas členové naší nejpopulárnější kapely - zjistí, že to není jen o flákání, ale i o autogramiádách, rozhovorech v rádiích, cestování, zkoušení a nekonečném čekání. Potěšilo mě, že management ukázal i zbořenou věž z Bratislavy, kterou jako první odhalil právě Rockshock.

Fotografie i celkové menu jsou velmi propracované. Vše se odehrává v duchu těžby (podobně jako scéna a vtipné intro druhého koncertu). Můžeme si vybrat jednu ze dvou těžních věží, v nichž jsou nejlepší záběry z posledních dvou let. Zvláště snímky z výšky věží, což platí i o několikakamerových záběrech, nemají chybu. Chybí už jen odkazy na web, když už zde nejsou povinné kolonky jako spořiče, diskografie, profili a další promo sekce.

Pojďme k druhému disku. Letošní koncerty byly právě naopak postavené především na poslední desce, která zazněla prakticky celá. Na šestadvacítku písní je konečný playlist doplněn největšími peckami z celé bohaté diskografie teplických rekordmanů. Některé skladby se tak dvojí, ale pozorné ucho odhalí jistě dílčí aranžerské změny. Co však neunikne snad nikomu, je mnohem čistší obraz i zvuk. Nevím, nakolik pokročila technika během tři čtvrtě roku, ale rozdíl je markantní. Možná oproti předešlému turné v tomto případě přibylo více studiových čištění či dotáček. Ať je to jak chce, při chvílích strávených s tímto DVD jsem si opět rád zavzpomínal na několik skvělých zážitků z tour. A scéna imitující obří důl prostě nemá chybu! Nechci se příliš opakovat z recenze ze sedmého letošního čísla a rovněž se zcela nesluší prozrazovat detailní obsah skvělé dvojkolekce za cenu standardního DVD. Nakonec, Kabát se stali kapelou, která oslovuje hned několik generací posluchačů a dokonce je v posledních dvou letech vzala za minulost "odborná" kritika. Už i intelektuálně zaměření kolegové pochopili, že svými jedovatými slinami nic nezmůžou. A dvě stě tisíc lidí, kteří navštívili poslední turné, asi ví proč.

Druhé DVD (už s pětikanálovým zvukem včetně DTS) jasně ukázalo, že debut Suma sumárum ušitý horkou jehlou a původně plánovaný jako VHS nosič, posléze odložený a převedený do digitálního formátu, má více než zdatného následovníka, který aspiruje na jedno z nej tuzemských artefaktů. Tohle už fakt není pivní zábava!

Hodnocení: 4 hvězdičky z pěti

Zdroj - Rockshock; prosinec 2004