Ač je to přibližně půl roku, kdy Kabát vyrazil za svými fanoušky naposledy, muzikanti nelenili a střihli si k zatím poslední desce Dole v dole ještě letní (a údajně mnohem dříve plánované) megatour pod otevřeným nebem. Vsadili na dokonalý zvuk hřmotné aparatury, scénu ve stylu vlajkové písně alba a nechybili. Píseň Dole v dole uspěla v loňských anketách i při vysílání v rádiích a televizi jako skladba i videoklip, takže zachování image ostravských šachet bylo na místě. Poprvé obří pódium s věžemi, větrníky a plamínky stanulo na brněnském výstavišti, které se - slovy organizátorů z pořádající Glanc music - proměnilo pro početné příznivce Kabátu v "malou Letnou". V areálu výstaviště proudil život už od podvečerních hodin, kdy diváky zaměstnávaly stánky s občerstvením (nejdelší a nejvleklejší fronty se stály na pivo) a předkapely. Poslední čekání vyplnil metalový Krucipüsk s texty snad ještě jadrnějšími, než s jakými Kabát začínal.

Když se zešeřilo a vysoké věže pomalu začaly doutnat, přišel čas pro aktéry večera. Atmosféru dokreslilo promítání dobového týdeníku s ostravskými horníky, ozvalo se "Připravit, pozor, jedem!"a Kabát spustil Dole v dole naplno. "Jsme zase tady, stejně mladí a krásní jako na podzim,"zahlalolil k davům zpěvák Pepa Vojtek. Od té chvíle už muzikanti ve své rockové smršti neustali. Tentokrát nabídli téměř všechny skladby z úspěšného alba - Cirkusovej stan, Bahno, Jednou nás to zabije, Kdo si nechce hubu spálit. Notně je zároveň promíchali i s prověřenými hity (Bruce Willis), které se v hojné míře objevily na dvojkompaktu Suma sumárum, s nímž teplická kapela oslavila v roce 2001 deset let od vydání prvního alba. Své kouzlo měla "pekelná"série se songy Go sanate go či V pekle sudy válej za doprovodu pyrotechnických efektů a plamenných projekcí. Truchlocitně nostalgicky do ní přispěl jako zpěvák také baskytarista Milan Špaček se svou temnou baladou Ďábel a syn. Odlehčení naopak znamenal příchod Elvise Presleyho na scénu v tradičním kostýmu s třásněmi, aby mohla v celé své kráse a s nadsázkou zaznít skladba Elvis. Kabát nezapomněl ani na tvrďácký country- rock, díky němuž připomněl Colorado a odkryl další možnosti v nové Kalamity Jane.

Koncert gradoval po desáté večer, kdy Vojtek se svým pověstným chraplákem vypaloval jeden hit za druhým - dvojsmyslnou Frau Vogelrauchovou notovala celá plocha, stejně jako závěrečnou, takřka kultovní Žízeň. Vydupané přídavky měly podobu dobře vytyčeného směru Na sever či Ládi. V závěru přišel ke slovu i ohňostroj. Celou produkci doprovázely dvě velkoplošné projekce po stranách scény a ukázky z videoklipů na plátně na jevišti, takže nikdo nepřišel zkrátka. Ohně a barevná hra světel udělaly z koncertu i dokonalou vizuální show, neboť o zvuku nebylo pochyb od samotného začátku. Na vychvalované aparatuře L'Acoustic je skvělé, že ač je slyšet široko daleko, bezprostředně na místě přináší čistý a podmanivý zvuk, který je sice řízný a rázný, strhává publikum, ale zároveň neohlušuje, neduní a netrhá ušní bubínky. Nutno říci, že od roku 1983 vykonal Kabát z hraní po klubech a na tancovačkách dlouhou cestu, korunovanou zájmem desetitisícihlavých davů. Odvádí profesionální výkon a pastvu pro oči i uši, ať se to někomu líbí nebo ne. Jeho Turné 2004 Dole v dole je totiž opravdu ve všech směrech "mega".

Autor: Tomáš Hájek, Rovnost - jihomoravský den; 14.5.2004