Předem musím upozornit, že nepatřím do tábora fanoušků Kabátu. Nikdy jsem je neposlouchal, neposlouchám a poslouchat ani v budoucnu nebudu. Přesto jsem se rozhodl navštívit jejich koncert, kterým na letišti v Otrokovicích zakončili své velmi úspěšné turné Corrida.

Předem musím upozornit, že nepatřím do tábora fanoušků Kabátu. Nikdy jsem je neposlouchal, neposlouchám a poslouchat ani v budoucnu nebudu. Přesto jsem se rozhodl navštívit jejich koncert, kterým na letišti v Otrokovicích zakončili své velmi úspěšné turné Corrida. Kabát považuji za fenomén, protože i když je nevyhledávám při poslechu cíleně, znám texty jejich písniček a chytlavé sborové nápěvy. Zřejmě stačí kulisa všedního dne, rádio nebo TV, aby se člověk s Kabátem setkal a ten mu zůstal v hlavě.

Lístek na koncert mi pořídil přítel Dušan, za což mu dodatečně děkuji. Lákala mě především premiéra pořádání koncertu na letišti v našem městě. Chtěl jsem si ověřit, jak taková megaprodukce obstojí a kolik lidí z okolí přiláká. Neodcházel jsem zklamaný, naopak velmi spokojený a překvapený. Dalším motivem bylo osobní shlédnutí předkapely Walda Gang, protože jejich internetové stránky slibovaly opravdu netradiční formu pódiové prezentace.

Před koncertem se úžasným tempem šířily spekulace o počtu prodaných lístků. Prvním číslem bylo 25 tisíc, které v den pořádání akce vyletělo až na pro mě neuvěřitelných 40 tisíc. Těsně před odchodem z domu mi kamarád přes ICQ sdělil mnohem bližší odhad - 15 tisíc. Původní plán, jít nejdřív na pivo a pak se přesunout k letišti, tak vzal rychle za své. Rozhodli jsme se operativně vyrazit tak, abychom na místě byli hodinu před oficiálním začátkem. Sraz u našeho domu i seznámení s přáteli Dušana proběhlo velmi rychle. Cestou už jsme mohli pozorovat kolony aut a zástupy diváků líně se vlekoucí přes nadjezd k Barumu.

Vybavil jsem se vrchním dílem maskovací vojenské výstroje a chtěl tak čelit případným rozmarům počasí, nebo využít této provizorní podložky k sezení. Což se ukázalo jako velmi prozíravé. Už z dálky jsme mohli pozorovat rozlehlé pódium a dvě věže po jeho stranách. V tu chvíli jsem si uvědomil, že se chystá opravdová show se vším všudy. Po krátké prohlídce u vchodu jsme stanuli na ploše před pódiem. Střed plochy byl zcela beznadějně zaplněný davem, proto jsme zvolili celkem ještě přijatelné místo po straně. Zázemí vypadalo nadějně a počet stánků i WC zóna mě uklidnily, že o diváky je tu dobře postaráno.

Do začátku zbývala stále ještě víc než hodina a nastala tak nejtěžší fáze koncertu - čekání. Dlouho jsem neváhal a udělal si na zemi stanoviště. Trávník byl naštěstí vzorně posekaný, takže jsem neviděl žádný problém. Pozoroval jsem cvrkot kolem sebe. Zespoda to byla zajímavá podívaná. Občas jsem vzhlédl k obloze, kde kromě dvou letadel poletoval paraglide. Pivo za 25 Kč jsem odmítal ne z důvodu ceny, ale protože jsem nechtěl odbíhat na WC. Čas jsem si krátil také telefonováním s kamarádem Edou.

Postupem doby dav kolem houstl čím dál víc. Nohou kolem mě kmitalo nepřeberné množství a mohl jsem sledovat módu návštěvníků koncertu ze zajímavé perspektivy. A že se bylo na co dívat. Některé kreace si budu pamatovat opravdu dlouho. Vzhledem k příjemnému počasí se také nedá říct, že by některé z mladých a svěžích divaček byly nějak přehnaně navlečené. Prostě - dole bylo dobře.

Po 19 hodině mě trochu probrala z mého rozjímaní předkapela Mewa. První tóny jsem ještě vydržel na zemi, ale pak jsem přece jen vykoukl a jednu skladbu se vydržel dívat nahoře. Následně opět upadám na zem a sbírám síly. Dav stále houstne, občas na mě někdo trochu šlápne, nebo o mě zakopne. Až Walda Gang mě definitivně dostávám na nohy. To už začínám drtit asi třetí žvýkačku a moje nervozita je díky tomu poloviční. Walda mě dostává svým nasazením a pódiovou show. Zvláště sbor v tyroláckých oblečcích je k popukání i se svojí choreografií. Po zjevení Waldy celá atmosféra graduje a lidé jsou ve varu.

Po krátké přestávce věnované přestavbě pódia (a také zřejmě nezbytným reklamám na videopanelech) začíná hrát Kabát. Pódium se neuvěřitelně rozzáří díky reflektorům a z reproduktorů se linou první tóny. Musím podotknout, že zvuk je čistý, nepřeřvaný a zpěvu je docela zřetelně rozumět. Je po 21 hodině a show se rozjíždí naplno. Pozoruji dav kolem sebe, který narostl skutečně na zmíněných 15 tisíc hlav. Jeho věkové složení je opravdu pestré. Od rockových tatíků až po dítka školou povinná.

Náš výhled na pódium není zrovna ideální a tak vítám promítání záběrů kapely na videopanely umístěné na věžích. Mají neskutečnou ostrost obrazu a chvíli přemítám, jestli nejsou v HDTV kvalitě. Světelný park je dokonalý a později se přidávají ještě ohňové efekty, za které by se nemusel stydět ani Rammstein. Kabát v uměřeném tempu láduje do davu jeden hit za druhým. Atmosféra je vynikající, lidi spolupracují a baví se. Koncert se tak posunuje vpřed svým tempem. V jeho určité fázi dojde i na děkování kapely celému týmu lidí, který se podílel na turné. Dnešní koncert je poslední. Celkem 70 lidí zajišťuje tuto produkci. Kladu si otázku, kdo z naší současné hudební scény si může dovolit takovou výpravu.

Blíží se konec a kapela dává přídavky. Napočítal jsem kolem 25 skladeb, odehraných s nasazením a v tempu. Je kolem 22:45 a koncert končí ohňostrojem. Moje pocity jsou velmi dobré. Viděl jsem koncert s atmosférou a vynikajícím technickým zázemím. Oceňuji soudržnost kapely a i takovou drobnost, když zpěvák děkuje lidem a nemaže jim med kolem huby. Prohlásí, že byli stejně vynikající jako třeba ti v Plzni nebo Ústí atd.. Taky nebudu Kabátu mazat med kolem huby a napíšu, že jeho hudba i texty jsou jednoduché. Ale to nic neříká o úspěchu nebo neúspěchu, kvalitě nebo nekvalitě. Považuji Kabát za "hardpopery", ale neupírám jim jistou údernost, schopnost udělat show a získat lidi. Prostě téměř lidová kapela. Takto jsem viděl poslední koncert turné Corrida, skupiny Kabát, na letišti v Otrokovicích, ze svého pohledu...

Autor: Martin Šik, sik.blog.idnes.cz; 2.7.2007