3 a půl roku jsme čekali, ale přišlo to. Kabáti opět dorazili do Liberce a to opravdu ve velkém stylu. Potom co jsem viděl fotky a videa z předchozích koncertů, jsem byl opravdu zvědavý, jak to bude vypadat živě a velice stručně a výstižně řečeno - byla to pecka.

Ještě den před dnem D proběhla v libereckém centru Babylon kabátí podpisovka. Teplická pětka ještě stihla spáchat rozhovor pro liberecké vysílání rádia Černá hora, Tomáš Krulich si samozřejmě zapálil i před rádiem, za což má u nás respekt, protože nepamatuju osobnost, která by si mohla v krytém nákupním městečku centra Babylon zakouřit. Autogramiáda byla plánovaná od 16 do 17 hodin, ale zřejmě nedostatečnou propagací podpisovky (já se o ní dozvěděl jenom z fanouškovských stránek, jinde ta informace fakt nebyla) se sešlo tolik lidí, že bylo za 15 minut hotovo. Škoda toho, stačilo informaci o autogramiádě napsat třeba na plakát k turné a vypadalo by to jinak.. Možná taky dobře, nemuseli jsme tam akorát prolítnout a mohli jsme aspoň pochválit CD i vystoupení ve Finsku. Když jsem dodal, že když to tam měli nastavený na pop tak se prostě nedá nic dělat Milan podotkl, že „je to prostě v prdeli, ale zejtra to je nastavený na bigbít“. Co dodat? Bylo. A tahle věta se stala naším ústředním mottem koncertu.

Úterní ráno vůbec nenasvědčovalo tomu, jak významný den pro rockové fandy z liberecka nadešel. Zataženo, vítr a regulérně lilo. Během dne se to všelijak střídalo, ovšem ve čtyři odpoledne bylo jasné, že ten nahoře je taky rocker a dopřál nám sice vítr a bůhvíjak teplo taky nebylo, ovšem polojasno a tím pádem večer bez deště. Byli jsme mezi prvními takže jsme v klidu s pivem a cigaretou v ruce čekali od čtyř hodin na vpuštění do areálu stadionu. Původně inzerovaný vstup v 17:00 se kdoví proč o půl hodiny protáhnul, což se ale nějak podstatně na náladě kupy lidí čekajících na vstup, neprojevilo. Po úspěšném zdolání bezpečnostní prohlídky u vchodu jsme se vzhledem ke konstrukci pódia rozhodovali, jaké místo zaujmout, ale klasicky to u nás vyhrála první řada vpravo vedle rampy, nebo jak bych ten výběžek pojmenoval. Za postupného plnění trávníkové plochy i tribuny a čekání na předkapely se už pouze dal vychutnávat Gambrinus, L&M a exteriéry některých návštěvnic (ale fakt jsme tam nešli kvůli tomu).

A zhruba kolem půl osmé se konečně věci daly do pohybu tím správným směrem. Jako první se nám představila kapela Mewa, na kterou jsem byl obzvláště zvědavý, protože jsem na její vystoupení na internetu četl opravdu rozporuplné názory. Mě její tvorba opravdu neurazila, ačkoliv jejich CD bych si téměř určitě nekoupil. Ale podle mého názoru Mewa svou úlohu předkapely splnila daleko lépe než v roce 2004 Dolores Clan či Krucipusk. Jako druhá předkapela byla vybraná formace Walda Gang, jakýsi Waldemar Matuška rock revival. Ovšem při nástupu tohoto seskupení to davem zašumělo (překvapením, musím se přiznat že i já jsem zašuměl překvapením), to když se na jevišti zjevil ex-harlejovský Vláďa Šafránek a spustil Pověste ho vejš. Vláďa pak odzpíval většinu koncertu, pouze pár písniček zpíval dvojník Waldy Matušky, jehož jméno si bohužel nepamatuju. A hity jako Veď mě dál, cesto má, Růže z Texasu, Eldorádo nebo Jó třešně zrály v rockovém podání, většinu publika opravdu rozjely. A když na závěr Šafránek spustil Svařák, byla atmosféra naprosto připravená na vystoupení teplických rockerů.

Ten okamžik přišel krátce po deváté večerní. Po chvílí úprav po předkapelách se z reproduktorů poprvé ozvalo snad všem fandům již známe intro z desky Corrida, popřípadě z filmu Pravdivá romance, a přední řady skutečně zpozorněly v očekávání těch, kterým ten večer skutečně patřil, totiž Kabátů. Zřejmě se však jednalo pouze o zkoušku komunikace reproduktorů s CD přehrávačem zvukařů, protože intro bylo utnuto a nahrazeno kontrolou světel. Když jsme se dozvěděli kdo všechno sponzoruje tuto akci a že v Brně budou Rolling Stones (to by mě zajímalo, jestli Stouni taky na svých vystoupeních inzerují turné Kabátu), se intro ozvalo podruhé. To už za jásotu, pokřiku a řevu fanoušků Kabáti skutečně nastoupili a spustili první pecku večera - samozřejmě Corridu. Hned při ní se nám dokonale předvedla práce osvětlovačů - takhle si pohrát se světly a takhle perfektně je ovládat, to prostě nechápu. Práce pyrotechniků se nám poprvé předvedla při songu Go Satane Go a v první řadě nám skutečně bylo najednou teplo. Zvuk byl taktéž v naprostém pořádku, ačkoliv netuším, jak na tom byli lidi v zadních částech stadionu když fouknul vítr. Zdá se, že na koncertě nebyla jediná chyba, ovšem jednu takovou lehčí bych si dovolil zmínit. Jak v roce 2003 v Liberci, tak na Dole v Dole tour 2004 v Hradci Králové byla fanouškům v prvních řadách rozlévána do kelímků voda, protože je tam skutečně vedro a pokud si člověk nevezme dostatek pití, tak už ke konci koncertu mele z posledního. Letos se bohužel nic takového nedělo, ale pokud jsem dobře registroval, tak nikdo nezkolaboval a všichni odkráčeli po svých. Co se playlistu týče, tak se od Ostravy (snad díkybohu) nic nezměnilo.. Začalo se Corridou a pak už to jelo: Buldozerem, V pekle sudy válej, Bára, Kůže lína od Kolína, Starej bar, Frau Vogelrauch, Stará Lou, Porcelánový prasata, Bruce Willis, Raci v práci, Go Satane Go, (Krutý krtek) Joy, Úsměvy pana Lloyda, Malá dáma, Všechno bude jako dřív, Tak teda pojď, Šaman, Dole v dole, Kalamity Jane, Shořel náš dům, Pohoda a samozřejmě Žízeň a Moderní děvče. Jako přídavky nám byli dopřáni Burlaci, Láďa, Colorado a poslední skladbou večera se stala perfektní Kdoví jestli, při které se Pepa vznesl z již zmíněné rampy do výše nad diváky.

Cesta zpátky vedla přes celou plochu stadionu, která při každém kroku křupala, jelikož byla kompletně pokrytá plastovými kelímky od piva. Uklízet bych to nechtěl. Ještě jsme si stihli koupit trička Corrida tour a poměrně spokojeně jsme odešli směr auto. Předpokládám, že málokdo čekal, že se z parkoviště dostane bůhvíjak rychle a dlužno říct, že většina lidí podle toho tak zařídila. V autorádiu Kabáty, v puse cigáro, žádný spěch. My jsme se přizpůsobili také tak a proto jsme jen nechápavě kroutili hlavou nad počínáním některých lidí. Nic proti ženským za volantem nemám (víceméně), ale pokud někdo je schopný nadvakrát odřít auto někoho jiného jen kvůli tomu, že ten někdo chtěl před něj (respektive před ní) na způsob klasického zipu vjet, to je trošku moc. To byl také jeden z důvodů, proč jsme čekali asi 40 minut než se všichni zdekujou a pak jsme i my odjeli. Celkově koncert hodnotím jako špičkový zážitek, který doporučuji i těm, kteří třeba Kabáty moc nemusí, po takové show nejspíše změní názor. Tímto turné prostě Kabát dokazuje, že stále patří na špici české hudby. A v tomto období mám ještě jednu věc - pokud se kdokoliv rozhodujete, zda na koncert jít či nikoliv, protože následující den máte zkoušku, tak nic neřešte a běžte. Já ji dneska dal naprosto bez problémů za jedna a je to jen o tom si před tím vyčistit hlavu, což tady není problém.. Můžu s klidným svědomím doporučit. A už se těším na další koncert, ale kdy a kde, to netuším. Snad v Liberci a co nejdříve.

Autor: Ondřej Zderadička; 30.5.2007