A je to tady. Máme za sebou jednu z nejvíce publikovaných hudebních akcí, která se v poslední době v Plzni konala. Myslím, že nikdo si nemohl nevšimnou růžově-fialových letáčků, které zvaly na tento festival. Dne 11.6. proběhla v prostorách fotbalového stadionu „Lokomotiva Plzeň - Slovany“ monstrózní akce s názvem Pink Panther Fest 2005. Tento festival má již za sebou Brno, Olomouc, Vizovice, Ostrava, Hradec Králové a teď i Plzeň. Ještě zbývá 23.6. Praha a 1.7. Havlíčkův Brod. Dostavili jsme se kolem 16:30 hodin. Přivítalo nás rádio FM Plus… Šli jsme si vyzvednout akreditace a vydali jsme se směrem k bráně. Po stránce organizace lístků a vstupu na stadión se dle mého názoru nevyskytly žádné problémy. Netvořily se fronty, lístky byly prodejné ve stáncích pár metrů od vstupu na stadión.

Doga:

V 18:00 to začalo. Akci nečekaně odstartovala skupina Doga. Na pódium vběhl zpěvák Izzy aby shlédnul situaci, velice nečekaně si rukou zastínil oči, podíval se do dálky a zeptal se: „Kurva jste tady?“. Ozvalo se, že jóóó, a tak na to vlítli… Pozice první skupiny a skupiny před hlavní hvězdou jsou jedny z nejtěžších… Karvinská Doga se ale tohoto postu zhostila se ctí a odvedla vynikající výkon.Všichni pomalu vstávali a postupně se přibližovali k pódiu, až byly položeny základy pravého kotle.

Nevím:

Myslím, že překvapení večera… Věkový průměr 11 let. Za jeden a půl roku má kapela za sebou přes 100 vystoupení. Mnoho vystoupení v televizních pořadech mimo jiné se účastnila festivalu Noc plná hvězd v Třinci, kde sklidila aplaus od 15 000 účastníků festivalu. Já sám osobně (a mám ověřeno, že i valná většina návštěvníků festu) jsem je až do vystoupení na Pink Panther Festu nikdy neviděl a ani neslyšel. Jediné co jsem se dozvěděl, že jsou velice mladí. Měl jsem z jejich vystoupení značné obavy. Při prvním akordu a posléze při prvním hlasovém projevu mi sklaplo a styděl jsem se za to, co jsem si o nich myslel. Michal Berger (kytara, zpěv), Tonda Berger (basa, zpěv) a Matěj Linert (bicí, zpěv). To jsou oni a ano, jsou jen tří. Bubeníkovi nečiní problém držet polovinu písničky šestnáctinový rytmus na šlapák a k tomu zpívat, baskytarista si pevně a zodpovědně držel svou linku a kytarista (strašně mi připomínal Yngwieho Malmsteena) ve svých cca. třinácti letech velice obstojně a nefalšovaným mužským hlasem zazpívá hity od Led Zeppelin, AC/DC, Metallica, Katapult, Jimi Hendrix, Deep Purple, Black Sabbath, Judas Priest, ale též vlastní, neméně kvalitní tvorbu. A ještě k tomu zvládá hrát na svůj věk bravurně na kytaru a myslím, že zahanbil nejednoho staršího a zkušenějšího kytaristu.Velice mě zajímá jak si povedou za třeba pět let, když beru v potaz to, že dnes už mají jedny z největších hudebních akcí v ČR za sebou. Uvidíme…

Krucipüsk:

A pak již přišla řada na hardrockovou formaci Krucipüsk v čele se zpěvákem Tomášem Hájíčkem, kterého mimo této kapely známe třeba z muzikálu Excalubur. Zahájili rychlovkou „Druide“ ze svého posledního stejnojmenného alba. Následovala smršť dalších písní převážně z tohoto CD: „Keltském osud“, který si se Strýčkem Tomášem zazpíval snad celý kotel, „Láska je kurva“, „Criminal“ nebo „Rock’n’roll to není prdel“. U této kapely bych chtěl kromě svérázného frontmana vyzdvihnout hlavně vynikajícího baskytaristu, jenž předvedl opět vynikající výkon.

Škwor:

Skupina Škwor. Co napsat? Podali standardně skvělý výkon, zahráli své největší hity „Sraž nás na kolena“, „Mý slzy neuvidíš“, „Vyhlašuju boj“… Vše bylo doplněno zvukovými efekty a podkresy z playbacku, atmosféra byla úžasná. Divák se rozhodně u Škworu nenudil.

Support Lesbiens:

Asi nejneočekávanější skupina večera. Snad jen krátce… Sám zpěvák Supportů Kryštof hned na začátku vystoupení pronesl: „My jsme tady taková vsuvka…“. Měli bohužel nevýhodu v tom, že hráli přeci jenom odlišný styl hudby, ačkoli se mi nezdálo, že by jim ten večer chyběla tvrdost a ráznost. A jejich další výhodou/nevýhodou bylo, že vystupovali před hlavní hvězdou večera - Kabáty. Každý už byl natěšen na Kabáty a ne každý z fanoušků tohoto festu uznával skupinu SL. Proto se místy ozývali poměrně tvrdé pokřiky z předních řad, které však Supporti profesionálně abstrahovaly. Jejich vystoupení bylo energické a po hudební stránce se jim asi ten večer nic nedalo vytknout. Předvedli vynikající hudební vystoupení s plným nasazením, které se jim myslím vyplatilo. Po chvíli hraní totiž poměrně velká část publika odstranila své předsudky a začala projevovat svou přízeň i těmto „outsiderům“.

Kabát:

Nejpopulárnější současné české kapele Kabát příslušel poslední herní čas, tedy čas mezi desátou a jedenáctou hodinou večerní. Plocha stadionu se zaplnila do posledního místa. Kotel opravdu vřel. Po několika světelných a kouřových efektech se na scéně roztočily obří ventilátory a kabáti nastoupili v plné parádě. Skupina zahrála směs svých největších hitů, jako je „Šaman“, „Na sever“, „Pohoda“, „Colorado“ či „Bruce Willis“ (kde Josef Vojtek zapomněl text a zpíval až poslední sloku). Nechyběly ani novinky z posledního CD: „Stará Lou“, „Shořel náš dům“ a samozřejmě „Dole v dole“. Koncert si všichni diváci v publiku užili. Věřím, že si jej užil i kytarista Ota Váňa, který ten den slavil své narozeniny.

Pink Panther Fest byl opravdu velmi povedenou akcí. Škoda jen, že se podobných koncertů v západních Čechách nekoná víc. Již teď se těším na další ročník „růžového pantera“.

V sekci fotogalerie si můžete prohlédnout fotky z této akce.

Autoři - Viktor Nový, Adam Bohunčák; www.hudbavplzni.cz; 13.6.2006