Olomouc, jakožto centrum Hané, bylo tím zaslíbeným místem, kam se ke svému velkolepému turné vydala kapela Kabát jako první. Já jsem se po příjezdu vydal tramvají směrem k zimnímu stadionu, kde už asi od 15.30 hod. postávala hrstka lidiček Už z dály jsem slyšel dunění bubnů a hodně hlučnou hudbu. Právě probíhala zvuková zkouška, kde se střídavě měnila kapela Škwor a Doga. Kabát měl asi odzkoušeno asi už za dopoledne. Pod zimákem je útulná restaurace, s dobrým Gambrinusem a nádhernými číšnicemi, takže nebylo co řešit. Všechno to ještě podtrhlo to, že přes okna bylo nádherně vidět na pódium, kde stále zkoušeli Doga se Škworem. V místním rádiu se linula klidná hudba, když tu najednou se ozve Pepe s Tomášem, kteří jsou hosti rádia. Pozorně jsem poslouchal, i když to bylo dosti těžké, jelikož dunění z haly rádio přerušovalo. Moderátor rozebíral s chlapi jejich kariéru, zabrousil do minulosti, aby se záhy zeptal, co mají fanoušci očekávat od nového alba. Klasický rozhovor, plný smíchu podbarvovaly klipy, které v rádiu pouštěli (Bára, Pohoda, Na sever). V hospůdce jste mohli potkat pár známých lidí, jako Panki (manažer Kabátu), kterému osobně hodně závidím. Ať je totiž 30oC nebo 5 oC, Panki si to šine v kraťasech, jako by se nechumelilo. V 18.00 se začalo pouště do haly, tak jsem šel obhlídnou situaci před zimák. Zde se již tvořily pěkné řady. Po chvíli jsem do haly vtrhl i já. Dosti zmateně pro mě působil fakt, že pokud jste se chtěli dostat na tribunu, museli jste se vrátit ke vchodu a tudy vyjít nahoru. Žádný vnitřní vchod. Na ploše jsem si ještě zakoupil za 350 KČ nové CD a omrkl jsem další sortiment. Trička, kulichy, plakáty kalendáře, CD nosiče a další věci včetně slibovaného Zippo zapalovače za lidovou cenu 2003 Kč. V hale jste si mohli koupit pivo a nějaké to jídlo. Pivu jsem odolal, protože jsem už tušil, že 2 místnosti s mužskými záchody nebudou dělat dobrotu, což se mi potvrdilo. Na toalety muži čekali dobrých 10 minut a o ženských záchodech ani nemluvně. V ukrutné zimě jsem netrpělivě čekal s tužkou a papírem v ruce na začátek.

Ten začal překvapivě ještě o nějakou tu minutku dříve, než byl začátek, který byl avizovaný na 19.30hod.. Hala se oblékla do černého hábitu a na plac se dostavila první předkapela a sice Škwor. A řeknu Vám narovinu, to co předvedli bylo něco úžasného. Myslím, že si vůbec nezasloužily vystupovat jako první předkapela. Nekompromisně tvrdý set, který podtrhoval skvělý zvuk, který není u předkapel až tak moc obvyklý. Petr Hrdlička je zpěvák jak má být. Spolu s dalšími členy (Leo Holan - kytara, Tomáš Kmec - basa a Martin Pelc - bicí) udělali skvělou atmosféru, jako by byli již zaběhlí vlci na české scéně. I poslední řady se chytaly, což bylo něco úžasného. Set začali Klenotem a postupně se střídali pecky z alba Vyhlašuju Boj, které v současnosti vychází ve speciální reedici. Zazněly také dvě nové písničky z nového alba, Vyvolený a Sraž nás na kolena, které vyjde na jaře příštího roku. Set zakončily hitem Mý slzy neuvidíš. Kapela se dočkala po každé písni bouřlivých ovací, jako by se jednalo již o hlavní vystoupení večera. Celkem hráli chlapy asi 30 minut a odehrály 8 songů. Škwor určitě nezklamal, spíše mile překvapil.

Druhá předkapela, stálice české scény, kapela Doga, která momentálně vydává své nové CD Když chlapi tančí, nastoupila si 5 minut po Škworech. K události vydání nového alba zaznělo několik novinek, jako např. Poletuju nebo Proti všem. Zazněly již osvědčené pecky, jako Holka Samosexuál (k písničce byl natočený videoklip, který byl posléze zakázán, a tak je umístěn na novém CD), Jsem trochu divnej a další. Abych popravdě řekl, byl jsem trochu zklamaný z publika, které se moc nechytalo, přičemž si myslím, že Doga si zaslouží větší pozornost a obdiv. Kapela zakončila své 30ti minutové vystoupení hitem Už nejsi nevinná. Celkově bych vystoupení Dogy charakterizoval jako nadprůměrné. Škoda, že se diváci nechytali. Kapela zahrála stejně jako Škwor osm songů.

Poté se samozřejmě připlazila dlouhá přestávka, které lidé k nakoupení zásob a odlehčení si. Fronty na toaletách byla tak dlouhé a nekonečné, že to někteří lidé hodily švihadlo v pohodě i na chodbě, takže za pár minut byly sem tam loužičky.

Po necelé půlhodince se hala opět zahalila do tmy. Diváci šílejí a na podium se vleče nějaká technika. Něco pojízdného, poté mě to trká! Chybí přeci Hurvajzovi nablyštěné Sonory. Trocha úprav ještě, dým, světla a už se to line - Mayrau. Intro k novému albu. Sekání, řezání, kopání. Prostě hukot jako v dole, který přechází do prvního oficiálního songu. Nastupují Kabáti. Hala bouří. Už je to tady Mayrau končí a plynule přechází v první novinku Dole v dole. V tu chvíli přiběhne ihned Pepa v oblečení, které známe již z videoklipu Dole v dole (oranžová kaťata a džíska) a už to jede. Zabereme hej hou, taháme kameny …… Lidi se chytají až na druhou resp. třetí písničku V pekle sudy válej. Poté Pepé vítá naplněnou halu a následuje totální hit a sice Pohoda, při které se chytají už i poslední diváci v dáli. No co Vám budu vyprávět. Během koncertu se střídali již klasické písničky, které byly občas prokládány těmi novými. Pepé komentuje snad každou písničku, Tomáš pije pívo a hulí jako lokomotiva, Hurvjaz do toho buší o sto šest a o Milanovi a Otovi ani nemluvně. Klasický pohled, jako při každém koncertě. Pepé se občas proběhne po podiu, při songu Všechno bude jako dřív předá slovo Hurvajzovi, aby ji stylově uvedl (ráz, dvá, tří, čtyři), nechá zazpívat Milana (Balada o špinavejch fuseklích), zeptá se Tomáše, jak se mu líbí countryovka Colorado, přičemž Tomáš jenom cosi zahuhlá……. První část uzavírá Moderní děvče a přídavky již klasicky Žízeň. Řekl bych, že se jednalo o lehce nadprůměrný koncert, který nebyl ničím zvláštní. Prostě taková ta Kabátovská klasika, které přidaly na plusech skvělé předkapely.

Tak a teď se pustím především do kritiky. Myslím, že kapely ze sebe vydaly, co se dalo, i když Pepa už na konci dosti chraptěl a bylo znát, že už toho má dost. Co mě zklamalo a to docela dosti, bylo podium a vizualizace. Nic moc, řeknu na rovinu. Vím že to nemůžu srovnávat se Suma Sumárum, ale byla to slabota i oproti GSG tour. Klasická světla, žádné ohně a co byl pro mě totální propadák, byly prý 3 údajně velké obrazovky. Občas se na nich něco objevilo, neběžely na nich videoklipy ani slibovaný přenos kamer, které měly brát publikum a rovnou to přenášet na obrazovky. Na GSG se při písničce Bruce Willis objevil na obrazovce Bruce Willis a běžely s ním nějaké záběry atd.. Projíždějící vlak, červené kostičky ve stylu tetris, ruce atd. byly poměrně slabotou. Kolikrát byla obrazovka pouze černá a nic se na ní nedělo, i když mohlo. Ani kouře jsme si moc neužily. Myslím, že už to horší být nemohlo. A to se všude psalo, jaká to bude technická a vizualizační vymoženost.

Závěrem to tedy shrnu. Jednalo se o povedený koncert se skvělým zvukem, který mohl být vyšperkován lepšími efekty.

Mayrau, Dole v dole, V pekle sudy válej, Pohoda, Bruce Willis, Mám obě ruce levý, Stará Lou, Víte jak to bolí, Balada o špinavejch fuseklích, Frau Vogelrauch, Kanibal Hanibal, Kdo si nechce hubu spálit, Bum bum tequilla, Wonder, Pohromy, Go satane go, Cirkusovej stan, Opilci v dějinách, Starej bar, Jabadabadů, Porcelánový prasata, Bára, Všechno bude jako dřív, Tak teda pojď, Moderní děvče, Na sever, Colorado, Šaman, Láďa, Žízeň

Autor: Honza Bobčík; 16.10.2003