Kdo neskáče, ten si tu zimu odskáče, dala by se jedinou větou popsat atmosféra v teplické zimní hale při pondělním koncertě kapely Kabát. Teplota uvnitř totiž nebyla daleko od nuly, a tak vyjma lidí na sedačkách v hledišti tančili a skákali prakticky všichni. Vydělaly na tom všechny tři skupiny, které ten večer do Teplic přijely.

První hrál Škwor, který v reedici vydal loňské album Vyhlašuju boj. Veze se na vlně módního nu-metalu, jaký produkují například Linkin Park, a tak pro čtveřici na pódiu nebyl žádný problém svými písničkami s melodickými a zpěvnými refrény publikum rychle strhnout. Doga pak přivezla z Ostravy novinku Když chlapi tančí, z níž kromě klipové Poletuju zazněla také předělávka staršího velkého hitu Nejsi nevinná. Kdo si právě nezpíval s kapelou, kroutil jen nevěřícně hlavou nad tím, jak může zpěvák Roman Izaiáš na pódiu stát oblečený jen do šortek a malých kousků izolepy, křížem přelepených přes prsní bradavky.

A potom se zima nechtěně zasloužila o jedinečné dokreslení atmosféry, když se celá scéna ocitla ve tmě, osvícena jen sem tam červenými světly, z reproduktorů se ozvalo rachocení vozíků na uhlí, všude kouř, a do toho všeho hlavní hvězda večera vypálila titulní skladbu svého nového alba Dole v dole. Kabát představil domácímu publiku na pozadí skvělé světelné show téměř tři desítky písniček, a pokud baskytarista Milan Špalek už před koncertem upozorňoval, že to bude pěkně odsejpat, věděl, o čem mluví. V programu byly zařazeny zejména věci, které se na posluchače doslova valí - od úvodní písně přes songy V pekle sudy válej, Víte, jak to bolí, Bum Bum Tequila, Jabadabadů nebo Všechno bude jako dřív se celá hala nezadržitelně řítila k závěrečnému finiši.

"Silnice odtud vede kolem domu bubeníka Radka Hurčíka a on jedinej z celýho Dubí si na tu jejich E55 nestěžuje. Ono totiž, když někdy pomůže Stará Lou, tak to taky není k zahození," uvedl však ještě před tím zpěvák Josef Vojtek druhou písničku z nového alba nazvanou Stará Lou. Později zazněly ještě dvě - lascivně veselý kus Frau Vogelrauch a pomalejší věc Kdo si nechce hubu spálit. Stejně jako na minulém turné však Kabát zabrousil i do své dřevní historie - místo Rudy Pivrnce a Ódy na konopí ovšem zařadil Opilce v dějinách a Porcelánový prasata, písničky, kterým je letos už deset let.

Dva přídavky pak nabídly ještě baladu Na sever, countryové Colorado, zadumaného Šamana, nezbytného Laďu, a nakonec kapelu jako tradičně přepadla Žízeň. Přibližně dvě hodiny se to všechno vařilo v kotli sedmi tisíc fanoušků. Po loňském koncertě, který zdaleka takovou návštěvu neměl, byly tentokrát všechny lístky rozebrány už čtrnáct dní dopředu. Stejná situace přitom nastala i v dalších městech. Zlínský koncert byl pro jistotu zdvojený hned, po vyprodání pardubického se přidal ještě jeden v Hradci a vstupenky také okamžitě zmizely.

Na severu Čech se ale nic podobného nechystá a zájemci si musí na další setkání s Kabátem počkat nejméně do jarního turné. "Není možné přidávat koncerty jen tak, na stadionech se hraje hokejová liga a sladit termíny je dost těžké. Doplatili na to ostatně lidé ve Varech, kde se volný den prostě nenašel, a nakonec jsme místo tamního hraní jeli do Hradce," vysvětlil Milan Špalek.

Autor: Jiří Needrle, www.needrland.cz; 29.10.2003