Český rokenrol ještě žije, potvrzuje skupina Kabát, která se začátkem března vydala na turné k loňskému albu Go, Satane, Go. Hraje výhradně ve velkých sálech s několikatisícovou kapacitou a fanoušci na ni chodí. "Zatím je to opravdu v pohodě, všechny ty baráky jsou plný," potvrzuje zpěvák Josef "Pepe" Vojtek. "A vypadá to, že i ve středu bude Malá sportovní hala vyprodaná." Z pěti tisíc lístků v úterý odpoledne skutečně zbývaly pouze poslední tři stovky. Posluchači Kabátu zůstávají věrní, i když byla poslední deska označena novináři za jednu z nejslabších ze všech sedmi, které má kapela ve své sbírce.

Prodejnost je však znovu vysoká - minulý týden se Go, Satane, Go umístila na šestnáctém místě v českých obchodech a za tři měsíce se už rozebrala v třiceti tisících kouscích. Skupinu, která vznikla před šestnácti lety a svůj styl označuje za "českej hašiš, říznutej severočeským rokenrolem", uvedou dnes od devatenácti hodin skupiny Doga a Racket Pop.

Zdá se, že Kabát poslední dobou šidíte. Většinu času věnujete muzikálové roli Hamleta v Divadle Kalich, a zatímco kapela stále bydlí v Teplicích, vy už žijete s herečkou Sabinou Laurinovou v Praze.

Ale vzdálenost mezi Prahou a Teplicemi přeci nehraje žádnou roli. My bychom hráli, i kdybych bydlel třeba v Americe a takhle není nic snadnějšího, než sednout do auta a přijet na zkoušku. Řidičák vlastním, takže kapela v pohodě zkouší a funguje.

Chtějí posluchači na koncertech staré hitovky jako Žízeň nebo Colorado, anebo už mají naposlouchanou i poslední desku Go, Satane, Go?

Většinou reagují na starší věci, vždyť novinka vyšla teprve před půl rokem. Ale přesto je vidět, že ji už docela znají.

Ohlas kritiky na nové album ovšem nebyl příliš lichotivý.

Všichni kritici jsou tak trošku zamindrákovaní muzikanti, takže si z jejich názoru vůbec nic nedělám. Pro mě jsou důležití jen ti lidé, kteří chodí na koncerty. A kritici by si měli uvědomit, že tu nejsou proto, aby pomlouvali co mohou.

Taky Akademie populární hudby si na vaši novinku při víkendovém předávání cen ani nevzpomněla. I její členové trpí komplexy?

Akademici mi můžou vlízt všichni na záda, to je strašná banda. Ani jsem se na tu jejich šou nedíval, protože to bych musel vyhodit televizi z okna. Už jsme od nich jednou dostali žánrovou cenu, ale ani jsme si pro ni nešli, a i kdyby mi dávali zlatý prase, tak ho nepřevezmu. Ti lidé totiž nejsou objektivní, vybírají vítěze podle ksichtů a ne podle úrovně hudby. Navíc je to tam úplně stejné jako v českém sportu, kde se běžně prodávají zápasy. A já prostě nestojím o nějaké sošky - chci prodat co nejvíc desek, plnit velké koncerty a ne hrát pro kritiky v teplých kanclech.

Příliš často ale nekoncertujete. Nezasteskne se vám občas po pravidelném vystupování v klubech, kde je přeci jen přirozenější kontakt s fanoušky?

Když přijde pět tisíc lidí, tak je to taky docela příjemnej kontakt. Myslím si, že jsme dělali slušný rokenrol pro dvě stě lidí v klubech, a děláme ho i teď ve sportovních halách. A fandové už dnes chtějí vidět přeci jen něco víc, než dvě komba, ze kterých hrají písničky. A zcela určitě od kapely, kterou znají už nejmíň deset let.

Co jim nabízíte?

Je to rockové divadlo, máme třeba tři velké obrazovky, na kterých se prolínají různé obrazce... Na tomhle jsme nešetřili.

Máte třináctiletého syna. Co si myslí o písničkách Kabátu, které jsou plné sexu, drog a kocovin?

Ale to všechno přece vidí i v jakýchkoli zprávách na Nově! Můj kluk se stejně věnuje hlavně počítačům a muzika jej zajímá jen povrchně. Takže je mu jedno, že táta zpívá o holce, která "jí má motorovou".

Snad největší hitovka z předposlední desky MegaHu se jmenuje Bruce Willis, a tento americký herec je právě shodou okolností v Praze. Nevyužijete toho?

Zkontaktovali jsme se s jeho ochrankou. Pozvaný je, takže se možná dnes objeví na koncertě. To myslím vážně. Pokud nebude točit noční scény, tak přijde.

Víte, že je muzikant? Co kdyby si chtěl zahrát?

Tak má smůlu. Je to náš koncert, a i kdyby byl prezident Spojených států, tak ho k mikrofonu nepustím.

Jaké jsou nejbližší plány Kabátu?

Chystáme se na letní festivaly a různé motorkářské srazy. Chceme ukázat, že jsme motorkářská kapela, a že bigbít ještě pořád k motorkám patří.

Autor: Tomáš Poláček - MF Dnes; březen 2001