Je něco málo přes půl deváté a pódium je již připravené pro Kabát. Ale hoši na sebe nechávají čekat a přicházejí téměř až za 20 minut. A už je to tady - Kabáti nastupují. Jako první jde Hurvajs a za ním ostatní čtyři borci - Tomáš s přistřiženými vlasy a jako vždy s brejlema a krabičkou cigaret, kterou má zavěšenou na popruhu od kytary. Milan jde ve slušivé skotské sukni, Ota tradičně se svou nerozlučnou kšiltovkou a k tomu ještě přibral také brýle no a Pepa nezvykle s vestou. Ale to už Hurvajs zasedá za své žluté Sonory, ostatní ho obestupují a Pepa zařve : "Tak jdem, proč ne všechno to rozbijem" - a už začíná pekelná show. V hale je hrozné horko a proto si Tomáš po pár písničkách sundává svoji džínovou vestu. Pepa to komentuje se slovy :"Á, kulturistickej striptýz." A hned dodává : "To je Tomáš Krulich, známý teplický kulturista." Hit střídá hit, Pepa lítá po celém pódiu, Hurvajs se se svými bubny otáčí a pořádně za nima řádí. Tomáš schází před fanoušky a dostává je do ještě většího varu než jsou. Pepa skoro vždy uvádí písničku nějakým vtipným komentářem a publikum vždy oslovuje : "Přátelé, plzeňáci ..." Před Tetou vyzívá celý zimák, aby povstal. Když si všimne, že někdo nestojí, tak říká :"I vy postaňte, pokud tím neutrpí vaše bezpečnost." Celá hala stojí v pozoru a z repráku se ozývá smuteční pochod. Pepa poděkuje, že jsme vyjádřili soustrast jeho tetě, která umřela a už to zase jede na plné obrátky. Také Pepa mezi písničkama udělal fotbalovou vložku - na pódium přiletěl balónek jedné politické strany, která má ve znaku modrého ptáka. Tak si Pepa s chutí zakopal. Jen nevím, jestli do něho tolik kopal kvůli tomu modrému ptákovi. Před Pohodou říká, že již se blížíme ke konci. Ku podivu není žádná odezva, tak se Pepa nasere a říká : "No nic, tak to teda zabalíme a jdeme domů," v tom se celý zimák probouzí a začíná protestovat a Pepa dodává : "Tak když jsme v takovýhle pohodě, tak si dáme Pohodu," - a Tomáš to opět skvěle rozjíždí. No a pak už zbývá jen go a go a go satane go, jak Pepa sám říká a je konec - Kabáti odchází. Při cestě z pódia si plácnou s některými fanoušky, kteří natahují ruce. Všichni je vyvoláváme, aby se vrátili. Po nějaké chvilce se vrací, s Hurvajsem opět v čele. Zatímco začíná sněžit a Pepa jde v kožichu, rukavicích a kulichu, Oťas napodobil Tomáše a své triko nechal v útrobách stadionu. Dokonce jsem zaslechl od jedné fanynky, že doufá, že Milan přijde bez sukně - no, měla smůlu. Milan jí nesundal. Cestou na pódium si opět plácnou s fanoušky a za malou chvíli jdeme všichni Na sever. Po odehrání Pepa sundává svou "výstroj" a Tomáš se občerstvuje. Hádejte čím. Samozřejmě, že pivem. Pepa to spatřil a to by nebyl on, kdyby neměl opět nějakou vtipnou poznámku : "Ty piješ alkoholické nápoje v pracovní době? Tak to mám pro tebe, kamarádíčku, trest. Zahraješ nám Láďu." Pak už zbývá jen Šaman - Pepa ho uvádí, ale to již Hurvajs nevydrží a začne o sto šest bušit do Sonorů. No a již zbývá pomyslná hymna, kterou je Žízeň. Při té zpívám jen refrém, protože už nemůžu skoro mluvit. A je konec. Celá kapela se ukloní na všechny čtyři strany a odchází. Co říci závěrem? Snad jen to, že mi chyběli moje oblíbené songy - Kdyby ženský nebyly a Piju já, piju rád. Nezbývá jen poděkovat za skvělou show a těšit se na další turné.

A co předkapely? Já se plně ztotožňuji s názorem Pepy Vojtka, který v rozhovoru pro jedno nejmenované plzeňské rádio pronesl toto : "Iné kafé je skvělé, pořádně rozproudí fanoušky. No a ti druzí? Nevím, asi už stárnou, ale moc se mi nelíbí."

Autor: Zdeněk, kabat-fans.cz; 15.6.2002