"To je klasika. To je myšáček. Já jsem psal texty na tuhle desku a sedl jsem si ven pod pergolu a napsal jsem úchylnou básničku, dá se říct pro děti a vůbec jsem nevěděl, že přijde na tu desku. Já ji napsal a oni říkali: "Ty vole, ty máš psát na desku a né takovýhle úchylný věci". Já jsem říkal, že jo a pak jsem přišel a napadlo mě, co kdyby se to zazpívalo do pecky, kde není text. Nakonec jsem to udělal a oni řekli: To je jasný, to tam dáme. Já jsem se tomu hrozně bránil a nakonec to tam je, no..." (M. Špalek)

Přejela mašinka, malýho myšáka
mý nový kalhoty, krví mi zacákal
nohy mu uřízla, jako dvě polínka
byla to ošklivá, hodně zlá mašinka

Myšák si povídá, no a co, vem to čert
byl klidné povahy, tak trochu introvert
nohy mi dorostou, za dva dny, za měsíc
o anatomii neví ten blbec nic

Nechte ho doufati, kdo doufá, přežije
ležíce u trati, pravda ho zabije
Marně volá mámě, není tu pokrytí
neví, že nohy jsou nenávratně v řiti

Leží tu, přemýšlí, kde co se pokazí
kdy už mu nožičky v nový zas vyrazí
půjde k nám do spíže, mlsati cukroví
ode mě se tu novinu nedoví

Že už tu zůstane, bez nožek na trati
že o něm zpívati, budou ti Kabáti
za prachy od OSY, pohřeb mu vystrojí
teď už se myšáček, ničeho nebojí

Nechte ho doufati, kdo doufá, přežije
ležíce u trati, pravda ho zabije
Marně volá mámě, není tu pokrytí
neví, že nohy jsou nenávratně v řiti

Nechte ho doufati, kdo doufá, přežije
ležíce u trati, pravda ho zabije
Marně volá mámě, není tu pokrytí
neví, že nohy jsou nenávratně v řiti