"Stav, ve kterém se člověk nachází, když se v některých věcech neumí rozhodnout. Je dobré se rozhodnout a ne pořád v ruce obracet minci. V tom si každý najde různé asociace." (M. Špalek)

Já peníz v rukou měl, co toužil po něm svět
hledal rub a líc, pořád ho obracel
tak dlouho řeknu vám, až orel pannu sněd
roztrhal ji, natrávil a vyzvracel

Tak jsem pozbyl strach a páni v buřinkách
tolik dojatý mou výhrou lehce tleskali
štěstí bylo míň, než je rumu v pralinkách
a žádný velký věci pak se nestaly

Až jednou o mně rozhodnou

Až rozhodnou, tak projdu zdí
a nikdo z vás to nedovede zastavit
zlaťák s orlem poslední
jako ten Faust, můžete ho každej mít

Dravec loví dál, zpívej Mirabel
někdy je až příliš pozdě na změny
neusnul, kdo se bál a já snad abych šel
princezny by měly zůstat zazděný

Až jednou o mně rozhodnou

Až rozhodnou, tak projdu zdí
a nikdo z vás to nedovede zastavit
zlaťák s orlem poslední
jako ten Faust, můžete ho každej mít

Chodník slávy mý se nahnul a já spad
smyslů zbaven o zem praštil kytarou
do dneška tam zní a ještě dlouho bude snad
já zmizim jako Faust, písně tu zůstanou

Až jednou o mně rozhodnou

Až rozhodnou, tak projdu zdí
a nikdo z vás to nedovede zastavit
zlaťák s orlem poslední
jako ten Faust, můžete ho každej mít